Lidé z kmene Batek jsou doslova lidé z džungle. Ačkoliv byli malajskou vládou donuceni opustit deštný prales, kde bydleli v tradičních přístřešcích nazývaných “hayak”, zachovali si stále svou přírodní kulturu, i když jsou nuceni žít na okraji pralesa. Jsou to drobní, usměvaví lidé, kteří mají svůj vlastní nepsaný jazyk. Malajsky se většina z nich musela naučit.
Bosí v džungli
Když přiletíte do pulzující metropole Kuala Lumpur, vůbec vás nenapadne, že jen pár stovek kilometrů odtud může žít původní domorodý kmen. Největší radost jim dělá to, když mohou v dešti bosky běhat po pralese, nebo alespoň v okolí jejich vesničky. Prý není lepší způsob jak si u nich získat respekt, než si s mladší generací zahrát fotbal v dešti na rozbláceném hřišti! A musím říct, že to je opravdová legrace. Bosky to v blátě totiž pořádně klouže a takřka nikdo se neubrání pádům. No a nejjednodušší způsob, jak se umýt? Prostě skočit do řeky.
Džungle je jejich domovem, prales a přírodu nadevše milují. Věří v duchy lesa a ke všemu živému v pralese mají obrovský respekt, včetně pijavic. Když jsme s nimi poprvé vyrazili do džungle, náš průvodce nás upozornil, že před nimi nesmíme zabít ani komára, natož pijavici. Něco takového berou jako obrovskou urážku.
Do pralesa jde Batek jedině s květinami ve vlasech
Jako úctu k duchům pralesa a souzněním s přírodou nosí ve vlasech květiny. Prakticky nikdy se nevypraví do pralesa bez květů ve vlasech. Většina žen se také namaluje a vezme si do pralesa svoje nejkrásnější oblečení. Nosí barevné věci, ale žluté se vyhýbají, jednoduše z toho důvodu, že žlutá láká včely. Po lese chodí zásadně bosí!
Ačkoliv žijí v Malajsii, k malajsanům mají značný odpor. V období, kdy byli vytlačeni ze středu pralesa a národního parku Taman Negara, byli pod pohrůžkami smrti nuceni konvertovat k islámu. Islám však za svůj zdaleka nepřijali, ale přišli kvůli tomu o některé své tradice, jako např. pohřební rituály.
Mužské a ženské role v kmeni Batek
Muži i ženy se mezi sebou navzájem respektují a ani navzdory snahám vlády o islamizaci, nepřišly ženy o rovnoprávné postavení. Role obou pohlaví měla takřka pravěké schéma. Muži donedávna lovili, ženy sbíraly ovoce. Ačkoliv se někteří muži v rámci islamizace pokusili prosadit mnohoženství, razantní nesouhlas většiny vesnice tyto snahy velice rychle zastavil. Lidé z kmene Batek také nemají žádný rituál pro svatbu, jednoduše se domluví a jsou spolu. Věří, že pokud by byla žena nevěrná, promění se ve stonožku.
Jak se vaří v bambusu?
Bambus tomuto kmeni sloužil k mnoha věcem, vyráběli si z něj hrnečky nebo jen používali jako hrnec. Čaj z takového čerstvě useknutého bambusového kmene chutná mnohem lépe, než z jakéhokoliv jiného nádobí 😉 A jak se tedy připravuje jídlo uprostřed džungle?
- Připraví se oheň (to může někdy trvat déle kvůli vysoké vlhkosti)
- Bambusový kmen se naseká na menší oddíly
- Nakrájí se maso a zelenina, která se poté vloží do vymytého bambusového kmene
- Vedle ohně se postaví jednoduchá konstrukce z větví
- O tuto konstrukci se opřou bambusy naplněné masem, zeleninou nebo rýží s odpovídajícím množstvím vody
Do bambusových nádob jsme ještě přidali směs koření a čekali, až se vše uvaří. Na závěr se bambusová nádoba rozpůlila mačetou a hostina byla na světě! Vyzkoušet si bambusové vaření uprostřed džungle byl opravdu netradiční zážitek.
Cukr s čajem prosím!
Jestli jsem si někdy myslela, že nejpřeslazenější nápoje a jídlo mají v USA, to jsem ještě neviděla tyhle usměvavé babičky, jak si sladí čaj! Svůj bambusový hrneček s čajem si zasypaly do ¾ cukrem a pochvalovaly si, jak je to dobré!
Co řekne šaman, to platí!
I kmen Batek má svého šamana. Jedna z žen, se kterou jsme se setkali, měla na krku náhrdelník z listí. Prý proto, že se už dlouho cítila nemocná a tohle listí dostala od šamana na uzdravení. Kdyby si je sundala dřív, než jí řekne šaman, nemoc by se k ní prý vrátila. Tento kmen také nejí jablka, protože jim šaman řekl, že to pro ně není dobré.
Jak vypadala původní osada kmene Batek?
Předtím, než byl Batek vyhnán z džungle, jejich tábořiště tvořily tradiční přístřešky zvané "hayak". Jak se takový přístřešek staví, se můžete podívat ve videu:
Zdroje obživy
Vládními zásahy byli donuceni věnovat se zemědělství a jejich největší příjmy plynou z produkce gumy z kaučukovníků. Vyrábějí i různé předměty z ratanu či bambusu, ať už to jsou taštičky, hřebeny, nebo třeba zvířátka na okrasu. Organizace, pro kterou jsem tu dělala dobrovolníka, si Batek také často najímá jako průvodce na výpravy do džungle.
Do auta v žádném případě, pouze na korbu
Jelikož většina kmene vyrůstala v pralese, mají přirozený strach z uzavřených prostor i z jízdy autem. Tedy uvnitř auta. Když jsme byli vyzvednout několik průvodců na jednu z výprav do džungle, nikdo nechtěl sedět uvnitř. Navzdory bezpečnosti se všichni naskládali na korbu.
Ačkoliv se může zdát, že Batek žije nepoznamenám moderním světem, není to tak úplně pravda. Tablety i chytré telefony se dostali už i do pralesa.
Pokud se chystáte do Malajsie nedaleko národního parku Taman Negara a měli byste zájem kmen Batek navštívit, určitě mě neváhejte kontaktovat, ráda se podělím o další informace 🙂
Jak jsem se ocitla na takovém místě si můžeme přečíst v článku - Dobrovolníkem v malajském pralese.
Pomohl vám článek? Nasdílejte ho pro své kamarády! Třeba i jim pomůže!
pěkně popsáno